Centrum Dialog

„Jinak jsme prostě normální“

Ti, kdo se výrazně odlišují, zažívají většinou dopady své jinakosti na vlastní kůži. V případě osob s albinismem to platí doslovně. Žít jako takový v Africe je ale určitě těžší než jinde na světě. O stigmatizaci, pronásledování či dokonce lovu albínů pro údajné magické účinky jejich těla toho už bylo napsáno hodně. Je načase ocenit úspěchy a nadšení těch, kteří mění status quo.  
Mohamed a Mariame
Mohamed a Mariame

 

Povzbudivé výsledky motivují

„Keňa dosáhla významného pokroku v podpoře lidí s albinismem, ale zbývá ještě mnoho práce“, říká nezávislá expertka OSN Ikponwosa Ero (Nigérie). Mimo jiné hodnotila kladně vládní plány na distribuci ochranných prostředků do odlehlých lokalit, kde zatím nejsou k dispozici. Zdůraznila, že v nastoupené cestě je třeba vytrvat, a že zbývá udělat ještě hodně práce. Je nutné podporovat vzdělávání a spravedlivé sociálně-ekonomické podmínky pro osoby s albinismem. Osvětové kampaně by měly zvyšovat povědomí o albinismu a zabránit, zejména ve venkovských komunitách, útokům a diskriminaci. "Jsem přesvědčena, že pokud budou Keňu následovat i okolní země, podaří se úspěšně integrovat osoby s albinismem do společnosti.“, uzavřela expertka OSN.

Vědí svoje, a proto pomáhají nejvíc

Impulsy a iniciativy, vedoucí ke změně, přicházejí také, a možná především, od lidí, kterých se albinismus přímo týká. Albinism Society of Kenya (ASK) je nevládní organizace, která byla vytvořena v červnu 2006 aktivistkou Catherine Nyamburovou a fotografem Rickem Guidottim ve spolupráci s africkým Braillovým centrem a Keňskou společností pro nevidomé. Cílem organizace je odstranění stigmatizace a diskriminace albínů ve společnosti, která neví téměř nic o jejich právech, potřebách a stavu. Všechny aktivity ASK směřují k plné integraci této menšiny do společnosti. Některé programy se věnují zvyšování sebedůvěry a sebeúcty osob s albinismem, prosazování nutných zákonů nebo přístupu ke vzdělání. Jiné pomáhají řešit zdravotní stav a účinně předcházejí možným zdravotním komplikacím. ASK je ale víc než jen organizace. Je to místo, kde lidé s albinismem a jejich rodiny najdou pochopení, podporu a přátelství. 

Promenáda sebevědomých

Nejen veřejná vystoupení a odborné semináře pomáhají budovat pozitivní povědomí o lidech s albinismem. Jsou to i události přitahující pozornost médií jako například soutěž krásy o Mr. a Miss Albinism východní Afriky. Na posledním ročníku, pořádaném v keňském Nairobi, demonstrovalo svůj přirozený šarm na 30 soutěžících z Keni, Ugandy a Tanzanie. Akce, která se nesla v duchu hesla „Beauty Beyond the Skin“, zvýšila sebevědomí korunovaných i nekorunovaných účastníků. Zbavila je stigmat, falešných představ a mýtů v očích „většinové“ společnosti. Nutno dodat, že v reálném životě dnes již působí řada úspěšných lidí s poruchou pigmentace, jako například známý reggae zpěvák Sixmond Mdeka nebo první albínský člen keňského parlamentu Isaac Mwaura.

Ikona permanentní podpory

Tento světoznámý zpěvák se jmenuje Salif Keita, pochází z Mali a je jedním z nejvytrvalejších bojovníků za rovnoprávné postavení albínů. Sám si prošel nelehkou cestou od zavrženého dítěte-albína z malijské vesnice až po uznávanou hudební hvězdu nejen afrického kontinentu. Vědom si svého úspěchu, snaží se slavný hudebník pomáhat ze všech sil „obyčejným“ lidem s albinismem a jak sám říká: „Chci poděkovat osudu a vrátit trochu toho svého štěstí potřebným.“ A dělá toho opravdu hodně. Vede masivní osvětové kampaně, pořádá benefiční koncerty a provozuje Nadace Salifa Keity, které neúnavně pracují na zlepšení situace albínů na všech frontách. Sociálních i zdravotních. Svoje oceněné album s příznačným názvem La Différence věnoval právě porušování práv osob s albinismem po celém světě. Salif Keita je populární obzvláště na západě afrického kontinentu, a tak není divu, že škola, která vznikla díky Centru Dialog v guinejském hlavním městě Conakry nese právě jeho jméno. Toto zařízení ve čtvrti Kenien (s nedostatkem vzdělávacích zařízení) se stalo bezpečnou oázou pro školáky, kteří zde rádi a dobrovolně zůstávají i „po škole“. Škola dělá čest svému jménu, protože umí skvěle integrovat sociálně ohrožené nebo vyloučené děti, šíří osvětu a nad albíny drží dlouhodobě ochrannou ruku. O renomé tohoto zařízení svědčí, že sám zpěvák přijal pozvání a navštívil je. Kdyby toho dne Guinea vyhrála MS ve fotbale, asi nikoho v Kenienu by to nezajímalo.

Ani masivní podpora Salifa Keity však nedosáhne všude. Mariame a Mohamed jsou děti z guinejského hlavního města Conakry, oba trpí albinismem a potřebují pomoc. Jejich rodiny jsou velmi chudé, Mariamenina rodina je odkázaná jen na matčin příjem z prodeje pečiva, takže si finančně nemůže dovolit potřebné ochranné pomůcky. Mohamed pro změnu žije s rodinou v jedné místnosti a pořádné jídlo si mohou dovolit jen jednou za měsíc. Život pro ně není jednoduchý, ale přesto všechno se děti těší z každodenních maličkostí, jako je setkávání s vrstevníky ve škole. Bez finančních prostředků však nebudou moct školu navštěvovat. Proto pro Mariame a Mohameda hledáme adoptivní rodiče. Chcete-li si děti na dálku osvojit, klikejte na následující odkazy: adoptuj Mariame, adoptuj Mohameda. Případně můžete přispět na náš zdravotnický fond libovolnou částkou, který slouží pro děti se zdravotními komplikacemi, které se týkají také našich dvou dítek. S albinismem se totiž váží problémy se zrakem.   Prostředky zašlete na bankovní účet 51-168 765 02 57/0100, VS 60042, KS 558 a uveďte zprávu pro příjemce “Pomoc albínům”.  Výrazně tak usnadníte dětem s albinismem cestu za lepším životem. Daleko více jim ale pomůžete, pokud si je přímo adoptujete.

Psycholožka Grace Nzomo říká o albínech trefně: „Chybí nám pouze pigment, nic jiného. Jinak jsme prostě normální.“

 

Často kladené otázky a odpovědi k projektu
ADOPCE AFRICKÝCH DĚTÍ NA DÁLKU
ve formě e-booku ke stažení.

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Nejnovější zprávy