Zajímavosti
James pochází z vesničky Paponditi, která se nachází několik desítek kilometrů východně od Viktoriina jezera. Funguje tady skvělá komunita a celá oblast má jakéhosi jedinečného ducha. Přesvědčila jsem se o tom na vlastní kůži, když jsme ji na naší lednové cestě spolu s Luckou navštívily.
Na procházce přes vesnici, která na rozdíl od Nairobi žila úplné jiným, klidným životem, jsme potkávaly mnoho lidí. Každý nám potřásl rukou, zeptal se odkud pocházíme a kam směřujeme. Lidé se na nás usmívali, měli zájem o to, co říkáme a z hloubky srdce nám na přáli jen to nejlepší. Z jejich upřímných přání jsem byla nejednou více než zaskočena a říkala jsem si, že až
se do Keni jednou vrátím, bude to právě kvůli lidem, jako oni.
Ti z vás, kteří hodně cestují a rádi ochutnávají, ví, že každá země má svá stravovací specifika. Najdou se i takoví srdcaři, jejichž láska k jídlu je natolik velká, že cestují jen proto, aby mohli místní kulturu doslova “pozřít”. Jedním z nejznámějších cestovatelů za dobrým jídlem je Francouz Fred Chesneau z dokumentu “S kuchařem na cestách”, který s místními nejen rád tráví svůj čas, ale snaží i naučit se vařit to, co každá země nabízí.
Guinea je nádherná země na západním pobřeží Afriky. Neplettě si jí ale s Rovníkovou Guinejí, Guinejí Bissau anebo dokonce z Papuou Novou Guinejí! To jsou určitě taky krásné země, ale teď bude řeč jednoduše o “Guineji”.
Nedávno jsme našli unikátní fotografie pohledů, které byly nafoceny v letech 1900-1910 v Conakry, hlavním městě Guineji. Víc než sto let staré sépiové fotografie zobrazují, jak vypadala guinejská městská móda na počátku minulého století. Pěkné, říkáte si, a mnozí z vás si představují, že možná kdyby byly fotky barevné, měli byste pocit, že odrážejí i současný stav.
Je to ale pravda? Jak se oblékají lidé v ulicích velkých a moderních měst, jakými jsou například keňské Nairobi, jihoafrické Kapské město nebo nigerijská Abudža? Pokud si myslíte, že lidé zde již dlouhé roky nosí pouze tradiční oblečení, možná budete překvapeni. Kromě módních trendů, které víceméně kopírují vývoj na americko-evropských trzích, se velká africká města vyznačují ještě jednou zajímavostí – vlastní cestou.
“Svět bez terorismu? Jedině pokud skončí dětská chudoba”, říká Ahmed Ibrahim, dnes ředitel školy a otec dvou dětí, vyrostl v Kibeře, největší chudinské čtvrti Nairobi, hlavního města Keni. Na rozloze 2,5 kilometrů čtverečních se tady tísní něco kolem milionu lidí. Chybí tu pořádné silnice, chodníky, osvětlení, elektrické a vodovodní rozvody, kanalizace a kvalitní školy. Co tu ale nechybí, je chudoba a opravdový nedostatek příležitostí...
